Zámek Hrubý Rohozec

Hrubý Rohozec je státní zámek a národní kulturní památka, která leží ve stejnojmenné městské části na severozápadním okraji města Turnova.

Počátky hradu Rohozec

Na počátku 18. století se Valdštejn stal sídlem poustevníků a v roce 1722 zde byla vybudována poutní kaple Svatého Jana Nepomuckého spolu s přístupovým mostem k hradu osazeným barokními sochami (originály jsou v současnosti umístěny v kapli). V roce 1821 koupil hrad Jan Lexa z Ahrenthalu a nechal zde vybudovat četné romatizující úpravy.

Přestavba hradu na zámek

Od roku 1468 vlastnil hrad Jan Tovačovský z Cimburka, po něm ho zdědila jeho ovdovělá manželka Johanka z Krajku, známá svojí podporou Jednoty bratrské. Johanka zahájila roku 1506 přestavbu, v níž pokračovali Jan ze Šelmberka a Kunrát Krajíř z Krajku. Na místě původního hrádku se samostatně stojící hranolovou věží, propojenou s hrádkem obrannou zdí, vzniká komplex budov na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu. Pozdně gotické paláce spojily věž s vlastním hrádkem. Roku 1516 získal hrad dnešní půdorys.

Hrubý Rohozec v 17. století

Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna. Ten daroval Rohozec svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi. Původně valonský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn státem na základě Benešových dekretů. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý na rozdíl od blízkého statku a vsi Malý Rohozec. Mikulášův syn Albrecht Maxmilián začal r. 1675 s barokní přestavbou zámku. Do jižního paláce byla vestavěna raně barokní kaple probíhající dvěma patry budovy.

Klasicistní a empírové úpravy

Desfoursové dali v 19. století zámku dnešní podobu. Počátkem století byly odstraněny dřevěné pavlače v druhém patře a nahrazeny vnitřní komunikací. Došlo k zazdění arkád a nejvyšší patro východní věže bylo sneseno. Jídelna byla vybavena novogoticky. Na pracích se po roce 1822 podílel především český architekt Jan F. Joedl, který také zámek opatřil klasicistními omítkami. Novoromantické prvky zasáhly především interiéry zámku.

Interiéry zámku

Zámek je sezónně přístupný veřejnosti. Návštěvníci mají možnost vybrat si ze dvou prohlídkových okruhů. Z původního hradu se dodnes zachovaly jen sklepní prostory vytesané přímo do skály nad řekou Jizerou. Portál vstupní věže, již prochází návštěvník do nádvoří, je renesanční. Na nádvoří je ve zdi náhrobní deska Maxmiliána Desfourse. Ze zámeckých místností se dodnes dochovaly dvě knihovny, zelený salón s původním dobovým vybavením a jídelna. V jídelně a v obrazové galérii najdeme podobizny dalších významných Desfoursů - Louise Des Fours, lotrinského vyslance na dvoře Rudolfa II., Adléty Des Fours, dlouholeté přítelkyně přirodovědce Jana Evangelisty Purkyně, lékařky Marie Des Fours.

Interiéry zámku

Zbývající přístupná část zámku zahrnuje expozice připravené ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Jednotlivé místnosti poskytují přehled o kultuře bydlení a odívání za renesance, baroka, rokoka,klasicismu, dalších stylů 19. st. až po secesi.

Barokní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1675 přestavěná z části ještě gotického hradního paláce má oltář s obrazem Korunování Panny Marie; přiléhající hradní kaple má sklípkovou klenbu. Dvoupatrová kruchta nese varhany z poloviny 18. století. Dnes je kaple využívána Městským úřadem v Turnově pro svatební obřady.

Okolí zámku

Součástí zámeckého areálu je menší přírodně-krajinářský park s menšími kamenickými pracemi z období romantismu. Na park navazuje Zámecká stezka, která schází mnoha schody do hradního příkopu. Odtud lze přehlédnout mohutnou skálu, na níž zámek stojí. Dále dojdeme k řece Jizeře a přírodními partiemi kolem Dlaskova statku v Dolánkách lze parkovými cestami údolím Jizery dostat až na náměstí Českého ráje v Turnově.

Jak se dostat na Hrubý Rohozec